Osobnosti kapely nezabíjí, ale ega ano

rozhovor s Cartonnage

Cartonnage jsou elektropopová raketa mezikontinentálního doletu, která vystřelila letos na jaře z pražské klubové základny. Ačkoli byla ihned po vydání svého alba Curiously Connected českou kritikou katapultována mezi to nejlepší, co tu na mainstreamovém hudebním poli letos vzniklo, rodná země se jim stala na jejich budoucí pouti letem světem spíše jen primární čerpací stanicí. Proč a kam mají vůbec namířeno, nám pověděli jejich dva řídící piloti Armin Effenberger a Vanda Choco.

Vaši druhou desku Curiously Connected jste vydali před více než půl rokem. Jaké jste za tu dobu zaznamenali ohlasy?
Ohlasy jsou pozitivní. Vyloženě negativní postoj si nevybavujeme ani to neřešíme. Teď jsou pro nás důležitý živý koncerty.

Je něco, co byste na ní s půlročním odstupem chtěli změnit, udělat jinak?
Ne, Curiously Connected jsme točili ve studiu chissound s nějakýma pauzama asi 2 roky. Takže jsme měli ten časový komfort předělávat, dodělávat, měnit až do chvíle, než se nám to opravdu líbilo.

Čím to, že vaše první deska CD1 oproti té druhé, která sklízí úspěchy, úplně zapadla?
Těch příčin je asi víc. Náš debut CD1 jsme si vydali sami, jako obchodníci bez kontaktů, zkušeností a vize. Každá profese má svoje a my jsme si řekli, že když už máme CD1 bez firmy natočené, tak ho i vydáme. To byl omyl a my na to časem přišli, to už jsme ale pracovali na Curiously Connected a neměli chuť to nějak řešit. Taky jsme málo hráli živě. Umělecky nám CD1 přijde fajn, písničky, který na něm jsou, nás baví. Je to jinej svět, ale je náš.

Všichni čtyři jste svébytní umělci, kteří měli či mají rozjetých dalších x projektů. Jak těžké je skloubit čtyři různorodá ega, aby byl výsledek tak harmonický?
V současné době už je nás pět. Máme novýho bubeníka Marka Klasnu. Je to jednoduchý. Byli jsme tři, potom čtyři a teď pět. Chceme v kapele osobnosti, vážíme si jich a je dobře, když mají velkej přesah, protože i Cartonnage je potom mnohem pestřejší. Osobnosti kapely nezabíjí, ale ega ano. Pokud mají členové mezi sebou respekt a každej ví, jakou má v kapele roli, pak je všechno v pořádku.

Vando, jak si stojí vaše působení v Cartonnage oproti vašim divadelním aktivitám? Nejde jedno na úkor druhého nebo se to naopak skvěle doplňuje?
Vanda: Kapela s divadlem se doplňují dobře. Jakmile půjde jedno na úkor druhého, možná se budu muset rozhodnout. Zatím to neřeším. Cartonnage jsme spolu s Arminem stvořili a vlastně dovedli tam, kde teď je. Dělám takovou muziku, jakou chci dělat. Nikomu se nepodřizuju, jsem taková, jaká jsem… a to mě naplňuje a baví.

Poslední klip k písni Brand New Day zachycuje schematicky čínskou okupaci Tibetu a násilí s ní spojené. Angažujete se v otázce Tibetu dlouhodobě?
Armin: K Tibetu mám blízký vztah několik let. Brand New Day je věnována Tibetu od začátku. To, že jsme se k čínské represi vyjádřili, mně přijde naprosto přirozené. Doufám, že se k ní začne vyjadřovat víc umělců.

S Mobym jste před prázdninami natočili píseň 257.zero. Jak jste se vůbec k této spolupráci dostali?
Moby už dřív spolupracoval s umělci z Francie anebo ze Španělska. Spolupráce se mu osvědčila a EMI Czech Republic mu zkusili poslat nové CD Cartonnage a nabídnout spolupráci a on na to kývnul.

Znamená to pro vás úspěch především v osobní rovinně nebo se z něj dá těžit i po komerční stránce (všimnou si vás v zahraničí)?
Armin: Já osobně Mobyho sleduju ještě před úspěchem Play a vždycky mě hodně bavil. V současný době je Moby megastar tý osobitější strany popu. Takže já to beru jako fantastický a jednoznačný úspěch. Na Slovensku nás hrají rádia a spolupráci s Mobym berou jako velkou věc. U nás kromě Expressrádia nás moc nehráli. Management v zahraničí máme rozjednaný.

Jak jste na tom vůbec na zahraničním poli? Vzhledem k „evropskému“ zvuku, ktery vám přisuzuje velká část kritiky, byste měli z logiky věci v zahraničí perlit…
Vzhledem k tomu, že máme desku venku půl roku, zahraničí teprve vyjednáváme. Od začátku počítáme s tím, že Cartonnage se uplatní spíše za hranicemi než v Česku. Pro drtivou většinu českých rádií jsme naprostý underground, ale např. v Anglii jsme mainstream. Třeba dobrému Radiu Wave vzali frekvenci, což nám přijde naprosto absurdní… Dokud ve vedení ČRo a v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání budou sedět lidé, kteří nerozeznají stylově indie od electroniky, ale pouze hudební styly 100 a více let staré, dál se asi neposuneme.

Electronic Beats
www.electronicbeats.cz
www.cartonnage.cz
Veletržní palác
14. listopadu

Autor: Veronika Matúšová