|
|
21 05 2007, 11.47
zpět
Francouzské vlčí „romaneto“
|
V odlehlých ovčínech provensálských Alp řádí vlčí smečka. Zarážející je ale fakt, že smrtelná zranění zvířat se sobě nápadně podobají. Zabíjí tedy jediný, zato pořádně vyvinutý jedinec – soudě podle rozestupu zubů a obrovských otisků tlap. Když se další vlčí obětí stane místní podivínka, nekompromisní majitelka ovčína, schopná dohlédnout daleko za obzor svých jednodušších venkovských sousedů, začíná hon. Jenže, „Muž naruby“ je detektivka, tak jednoduché to tedy nebude. V hlavách tří hrdinů příběhu, mladičké umělkyně a příležitostné instalatérky, starého bači a černošského chlapce, se pozvolna rodí jasný názor. V kraji žije vlkodlak. A dokonce ví, kdo jím je – samotářský muž, jenž se znenadání někam vytratil. Bizarní trojice se vydává po jeho stopách, aby ho dostihla dříve, než to dojde i ostatním.
Fred Vargas (1957) je pseudonym francouzské historičky a archeoložky, jejíž prózy spojuje hned několik předností, nezbytných to předpokladů čtenářské úspěšnosti: neobvyklá a napínavá zápletka, prvek tajemna, propracovaná psychologie postav a značná míra čtivosti. Ostatně, Muž naruby získal roku 2000 Cenu francouzské kritiky za knihu s tajemstvím a Velkou cenu za černý román.
Spojujícím motivem mnoha jejích knih je rovněž charismatická postava komisaře Adamsberga. Nechybí ani zde. Jen díky jeho neústupné racionalitě dospěje nakonec „záhada“ k rozřešení, zanechávající (očekávaně) verzi o vlkodlakovi v hlubokém zapomnění. Pro zvědavé malá nápověda: to, že se Fred Vargas ve své vědecké práci zabývá výzkumem zvířecích kosterních pozůstatků, by za jiných okolností bylo informací zcela podružnou…
A otázka na závěr. Víte, jak se takový vlkodlak pozná? Snadno – nemá chlupy. (Rostou mu dovnitř.) Dívejte se tedy pozorně kolem sebe a po setmění nevycházejte ven. „Mužů naruby“ totiž přibývá…
Vargas, Fred. Muž naruby. Praha: Garamond (2006), s. 272, přeložil Tomáš Kybal
|
|  |
Tisk |
Autor: Stanislava Urbanová |
|
|
 |
Navštěvovat želvu Lze tušit, že (mu) současný svět a jeho stav působí nemalá muka. Že se (před ním...
|
 |
Bílé holubice viděti Roku 1986, v Mezinárodním roce míru (osvíceném Černobylem), jsem seděla v pionýr...
|
|
Román o jedné generaci Jako by na počátku byla nějaká nutná potřeba několika mladých lidí se v „oficiál...
|
|
Z kojálových deníčků aneb nebe pod Brnem Masivního betonáře Jiřího Jínu, donedávna vůdce internetových odkazů k brněnském...
|
|
„Každé slovo už je báseň“ Mít tak dům. V tom domě půdu. Sedět tam v křesle. Podkrovním oknem nechat vstupo...
|
|
A všechno dobře dopadlo? Druhý díl minimálně na evropském trhu jediného íránského komiksu Persepolis vyše...
|
|
Sny Zbyňka Hejdy „Po letech jsem zapomněl, jestli se mi ten sen zdál několikrát nebo jestli uvnit...
|
|
Tolkien, Clash, Thatcherová Doba, o které mluvili, jako by patřila do nejtemnějších zákoutí historie: „Svět ...
|
|
Co za tím vším vězí Představte si, že na vás v jednom kuse útočí neuspořádanost světa, v němž pobývá...
|
|
Radium & smrt & umění & láska V době konání světové výstavy v Paříži roku 1900 byl již Jean M. Charcot, psychi...
|
|
Francouzské vlčí „romaneto“ V odlehlých ovčínech provensálských Alp řádí vlčí smečka. Zarážející je ale fakt...
|
|
|
|
